Historie KČT

Historie organizované turistiky před vznikem KČT

Ve stanovách Sokola Pražského, založeného 16. února 1862, bylo uvedeno: „Účel jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním.“ První výlet se uskutečnil 21. dubna 1862 a tím začalo první dvacetileté období sokolských výletů na místa  pro Čechy významná (např. na Říp). Byla to první forma české organizované turistiky.

V českých pohraničních horách začaly vznikat německé turistické kluby (1862 Wander Club v Karlových Varech, 1880 Riesengebirgsverein ve Vrchlabí, 1881 Osterreichischer Touristen Club v Brně, 1881 Mahrisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein v Jeseníku). Někteří Češi si začali uvědomovat, že organizovaná turistika se stala součástí národní kultury a musí něco udělat, chtějí-li se vyrovnat Němcům i dalším evropským národům. Na podporu českých menšin a zvýšení návštěvnosti v pohraničních oblastech byla založena Národní Jednota Pošumavská (1884) a Národní Jednota Severočeská (1885). Ve Frenštátě pod Radhoštěm byla v roce 1884 založena Pohorská jednota Radhošť, nejstarší a dodnes existující turistický klub u nás.

Založení KČT

Předseda Národní Jednoty Severočeské dr. František Čížek a Vojta Náprstek, známý vlastenec a cestovatel, si uvědomili, že bez českého turistického klubu bude česká společnost zaostávat za mnohými evropskými zeměmi. Na jejich popud se v pivovaru a vinopalně „U Halámků“, patřící rodině Náprstků, dne 11. června 1888 rozhodla skupina šestnácti mužů založit Klub českých turistů, za předsedu zvolil ustavující sjezd Vojtěcha Náprstka, cestovatele a milovníka přírody. Po půl roce předal funkci předsedy Jaroslavu Zdeňkovi a po jeho krátkém působení se v roce 1890 předsednictví na 25 let ujal architekt Vratislav Pasovský. Na Moravu pronikal klub pomaleji, první odbor se ustavil v Brně v r. 1894, v r. 1902 se však rozešel a obnovil svoji činnost v roce 1908.

Dne 20. ledna 1889 vystoupil Dr. Vilém Kurz na výroční valné hromadě klubu v sále Měšťanské besedy s návrhem na vydávání Časopisu turistů, který do r. 1895 redigoval. V r. 1896 převzal funkci redaktora téměř na 30 let Dr. Jiří Guth-Jarkovský. Časopis turistů vycházel nepřetržitě do r. 1948. V období  1948 - 1990 vycházel pod názvy Časopis pro turistiku, Turistika - Horolezectví a Svaz turistiky. Od r. 1990 nese současný název Turista. Patří k nejstarším českým časopisům.

První velkou akcí KČT bylo organizování výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže na jaře r. 1889, která byla jednou z největších senzací minulého století. Výprava, které se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen, uviděla v té době nejvyšší stavbu světa – Eiffelovu věž. Už při zpáteční cestě vznikla ve vlaku myšlenka na vybudování podobné rozhledny v Praze, jako trvalé upomínky na historickou cestu. Tato cesta zajistila první větší příjem do pokladny (1031 zlatých a 86 krejcarů), který se stal základem pro zbudování rozhledny.

Vedení Klubu českých turistů, inspirováno Eiffelovou věží v Paříži, přišlo s myšlenkou vystavět na Petříně při příležitosti pořádání Zemské jubilejní výstavy v Praze zmenšeninu této rozhledny v poměru 1 : 5. Stavba byla spojena i s položením lanové dráhy. Rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Vedení KČT se spojilo s odborníky a v únoru 1890 zveřejnilo v Časopisu turistů dokumentaci ke stavbě  šedesátimetrové rozhledny s restaurací. "Společenstvo s ručením omezeným", jehož předsedou se stal arch. Pasovský, požádalo ředitelství Živnostenské banky o úhradu a financování rozhledny. Byly vydány podílové listy po 50 zlatých, které byly rychle vykoupeny a mohlo se začít se stavbou.

Dne 16. března roku 1891 byl učiněn první výkop. Základy rozhledny i zemní práce na lanovce byly kvůli tuhé zimě dohotoveny v květnu 1891, ocelová věž dostavěna 2. července 1891 (35 montérů smontovalo díly z Českomoravské strojírny za necelé tři měsíce). Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. srpna 1891. O celých sedmnáct nadmořských metrů výše, než v Paříži. Petřín byl zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny zavlál červenobílý prapor. Sen českých turistů se naplnil. S rozhlednou byla dokončena i lanová dráha na vodní pohon, o rok později bylo na Petřín instalováno zrcadlové bludiště.

Další podnikání KČT se soustředilo na výstavbu pavilonu s rozměrným (10,5 m x 8 m) dioramatickým obrazem od malířů bratří Liebscherů, zobrazující památnou scénu z konce třicetileté války, kdy Prahu dobývali Švédové. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou pozadí navozuje živý dojem. Pavilon byl připraven pro velkou "Jubilejní výstavu" chystanou na rok 1891 na pražském Výstavišti. Po výstavě byl přenesen na vrchol Patřína, kde doplněn bludištěm stojí dodnes. Na vstupném po odečtení nákladů vydělal 18 000 zlatých, které se staly základem jmení klubu.

Po bouřlivém období se KČT věnoval hlavně pořádání pravidelných vycházek do okolí a hromadných zájezdů. Čtrnáctidenní  zájezd do Dalmácie, Černé Hory, Bosny a Záhřebu o velikonocích r. 1897 se stal manifestací slovanské vzájemnosti  na územi tehdejší rakousko-uherské monarchie. V roce 1896 podnikl KČT  zájezd 260 osob do Adršpašských skal, kde byla zasazena pamětní deska. Výlety se neomezovaly jen na pěší turistiku, ale rozšířila se i železniční doprava a zimní přesun na lyžích. Zásluhu o první pár lyží přivezených do Čech má již v r. 1887 známý sportovní propagátor Josef Rössler Ořovský, který se zasloužil i o rozvoj vodáckého sportu. V téže době přivezl lyže z Osla i hrabě Harrach.

Stavby Klubu českých turistů do r. 1918:

Rozhledny na Šibeníku, Dědu, Kopanině, Čerchově a na Svatoboru, turistická útulna u Macochy a Jiráskova chata na Dobrošově, pronájem hradu Štramberk a otevření rozhledny Štramberská trůba, stavba první chaty v Beskydech na Ondřejníku, koupě chalupy u pomníku Jana Sladkého Koziny na Hrádku, pronájem nové chaty na Řípu atd.

První světová válka omezila investiční činnost. Omezovaná železniční doprava znemožňovala pořádání výletů. Odchodem mladších členů do armády poprvé od založení klesl počet členů na 5 000. Snahou vedení klubu bylo přežít bez větších ztrát a ke konci války se začalo připravovat na novou situaci.

Předsedové KČT do r. 1918:

1888 – 1989       Vojtěch Náprstek
1889 – 1990      Jaroslav Zdeněk
1890 – 1914      arch. Vratislav Pasovský
1914 – 1926      Dr. Jiří Stanislav Guth (po válce si přidal druhé příjmení Jarkovský).

KČT po první světové válce

Bývalí vojáci, kteří žili v zákopech, ve stanech a rozbitých domech, nechtěli změnit způsob života a začali žít v přírodě mnohem víc než dříve. Rozšířilo se skautské a trampské hnutí a pobyt ve vysokých horách. S rozvojem lyžování se pobyt v přírodě rozšířil i na zimní období. Ve světě nastal rozvoj  turistiky a cestování, Američané začali cestovat  do Evropy. K tomu přispívalo rozšíření automobilismu, ubytovacích možností i dopravních spojů. Turistika a cestování začaly ovlivňovat ekonomiku mnohých států.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se Klub českých turistů vzpamatoval z válečných strastí a stal se masovou zájmovou organizací.  Během deseti let došlo k jeho největšímu rozmachu. Připojením slovenských turistů dne 13. listopadu 1918 přejmenoval Ústřední výbor KČT klub na Klub československých turistů, valná hromada to schválila až dodatečně. Klub řídil v té době předseda dr. Guth-Jarkovský s výkonným výborem. Na Slovensko se však dostal až založením KČST Bratislava 22. srpna 1919. Do roku 1925 bylo označkováno celkem 3 000 km ve Vysokých Tatrách, Slovenském ráji, Malých Karpatech, v Nízkých Tatrách, Malé Fatře, jižní čáti Oravské Magury, v Roháčích a Liptovských Holích. Vzhledem ke vzniku republiky a rozšíření o Slovensko a Podkarpatskou Rus bylo jako jeden z prvních cílů nutno vypracovat nové stanovy klubu, které by tyto skutečnosti braly v úvahu. V r. 1920 byly schváleny nové stanovy, které platily až do r. 1931. Velké plošné rozšíření klubu si pak vyžádalo novou celostátní organizační strukturu žup, což bylo vykonáno v r. 1922 vydáním nového "Organizačního a jednacího řádu KČST". Pro upřesnění je třeba připomenout, že existovaly i další organizace, zabývající se turistikou, například Pohorská jednota Radhošť, založená  již v r. 1884, v r. 1929 vzniklá Čs. obec turistická v Praze a Svaz dělnických turistů v Praze vzniklý v r. 1910,  němečtí turisté se v ČSR sdružovali v "Hauptverband deutscher Gebirge und Wandervereine" v Ústí nad Labem, který vznikl v r. 1920 a prováděl značení tras způsobem odlišným od KČST. Dále v ČSR působila německá dělnická organizace "Naturfreunde Touristenverein" se sídlem rovněž v Ústí nad Labem. KČST se však připojením slovenských turistů stal největším z turistických spolků v ČSR a jediným s celostátní působností. Za prvních šest let po vzniku ČSR investoval KČST do staveb a chat 6 819 315 Kč, z toho asi jednu třetinu si vypůlčil.

Novým organizačním článkem klubu se stal v r. 1919 "Akademický odbor KČST v Praze" a v r. 1922 stejný odbor v Brně. V těchto odborech se sdružovali žáci nejvyšších tříd středních škol a vysokoškolští studenti proto, aby mohli samostatně šířit turistiku mezi dospívající mládeží. Byl pro ně stanoven nižší členský příspěvek. Nejprve se mohli sdružovat jen v akademických odborech, podle stanov z r. 1931 mohli být přijímáni i v místních odborech.

Výstavbou nových chat v českých pohraničních horách a získáním vysokohorských prostorů ve Vysokých a Nízkých Tatrách se urychlil zejména rozvoj lyžování. V roce 1923 získává KČST pro své členy zimní výhody na drahách. Počátky vodní turistiky (v roce 1924 bylo registrováno 253 vodáků) jsou ve spojení se jménem J. Rösslera-Ořovského, známého též z počátků lyžování. V r. 1926 si Kroužek vodních turistů při pražském odboru KČST vystavěl vlastní loděnici na 80 lodí v Braníku. Horolezectví v KČST (dnes Vysokohorská turistika) se váže na získání přístupnosti k Vysokým Tatrám, v r. 1923 byla vztyčena za účasti 203 členů československá vlajka na Gerlachovském štítu. V turistice na kolech byl zaznamenán čilý ruch zejména v odborech velkých měst. S rozvojem motorových vozidel vznikaly i první kroužky mototuristické (např. v pražském odboru od r. 1928). Kroužky jeskyňářské (dnes krasová turistika) se rozšířily z Moravského krasu i na rozsáhlé Demänovské jaskyne, kde měl KČST značný majetkový podíl. Úpravy a osvětlení jeskyní byly provedeny v letech 1929-1930. KČST se začal věnovat i ochraně přírody. Začal se objevovat nepříznivý vliv industrializace a využívání přírody k hospodářskému prospěchu jednotlivců i organizací. Klub podporoval snahy o zřizování národních parků a přírodních rezervací a sám některé rezervace zřizoval.

Soustavná metodická práce začíná vychovávat první turistické vůdce - vodácké, lyžařské a horské a také první instruktory mládeže a studentů. Od roku 1930 začal KČST zakládat oddíly pro mládež od 10 do 18 let. Kromě běžné turistické činnosti byly ve spolupráci se skauty organizovány letní tábory mládeže, kurzy první pomoci, čtení map, orientace v přírodě a táboření. V době, kdy již hrozila nová válka, zabýval se KČST i výchovou k obraně republiky. V r. 1936 tam bylo registrováno přes 13 000 členů.

V roce 1926 a 1927 se ocitlo vedení KČST v určitě vnitřní krizi. Dnes je již obtížné zjistit její obecné příčiny - bylo by je možné hledat mimo klub v celkovém ovzduší společnosti, nebo to způsobil prudký rozvoj klubu a nevyhovující stanovy, velká investiční činnost a stále častější problémy s financováním.  Hospodářské důvody se sice ukázaly jako neopodstatněné, ale i přesto se s podporou některých funkcionářů mimopražských žup dosáhlo odstoupení stávajícího výboru včetně dlouholetého předsedy a redaktora Časopisu turistů dr. Gutha-Jarkovského. Do nového výboru byli zvoleni neznalí lidé, z nichž někteří dokonce vůbec nebyli členy KČST, takže rozhodovací moc se přenesla na vedoucího kanceláře. Tím byl poznamenán vývoj KČST až do válečných let. Předsedou klubu byl zprvu zvolen prezident Nejvyššího soudu dr. Josef Bohuslav, který se však již po čtvrt roce této funkce vzdal a na jeho místo nastoupil agrární politik senátor Emanuel Hrubý. Za jeho působení provedl výbor reorganizaci sekretariátu ústředí, bylo zpřesněno účetnictví a pravidla schvalování a řízení investiční činnosti a postupně odstraněna dočasná předluženost klubu.

Vyvrcholením oslav 40. výročí založení klubu bylo v r. 1928 přijetí delegace KČST v čele s předsedou senátorem Hrubým u prezidenta republiky T. G. Masaryka. V r. 1931 byly schváleny nové stanovy KČST. Senátor Hrubý setrval ve funkci do roku 1936, kdy jej na krátkou dobu vystřídal bývalý ministr vnitra dr. Juraj Slávik. Ten však brzy odešel jako velvyslanec do ciziny a předsednické místo pak zastával dr. Pavel Pásek. V roce 1928 měl klub přes 62 000 členů, v roce 1934 překročil počet členů 100 000.

Po mnichovském diktátu ztratil KČST v okupovaných územních 79 odborů s 10 133 členy. Po vyhlášení samostatnosti Slovenska 6. října 1938 se rozdělil i KČST na Klub českých turistů a 6. listopadu 1938 byl v Liptovském Mikuláši ustanoven Klub slovenských turistů. KČT se ubránil pokusu protektorátní vlády o vtažení do jednotné tělovýchovy a naopak se snažil o rozšíření oddílů o mládež ze zakázaného Sokola a Junáka. Vytvářely se i oddíly volejbalové, fotoamatérské, divadelní, filatelistické, šachové, houbařské apod. Tím se odbory staly jedinými středisky národního života za války. Tato činnost přinášela rizika těm, co ji organizovali, proto je třeba ocenit tehdejší vedení KČT. Řada funkcionářů se zapojila do odbojové činnosti, někteří z nich byli vězněni.

Stavby Klubu českých turistů po 1. světové válce:

Chata Prachov v Prachovských skalách, Klostermannova chata, chata Na Bunči, Votrubova chata, Holubyho chata, chata na Javořině, Bezručova chata na Lysé hoře, Masarykova chata na Šerlichu, Štefánikova chata na Ďumbieru, Riegrova chata na Kozákově, Kramářova chata na Suchém vrchu, chata na Pancíři a na Bouřňáku atd.

Předsedové KČT do r. 1948:
1926 – 1927   JUDr. Josef Bohuslav
1927 – 1936   senátor Emanuel Hrubý
1936 – 1936   JUDr. Juraj Slávik
1936 – 1947   JUDr. Pavel Pásek
1947 –           generál Jaroslav Janák

Druhá světová válka a období 1948 - 1989

Mnichovskou dohodou z r. 1938 byly Německem zabrány nejkrásnější pohraniční kraje a hory, takže možnosti výletové činnosti, lyžování i horské turistiky byly silně omezeny. KČST ztratil jen v českých zemích 41 chat, 15 000 km značených turistických tras a 79 odborů s více než 10 000 členy. Další ranou pak byla nejen okupace naší vlasti, vznik "Protektorátu Čechy a Morava" ale i odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi. Po zániku Československa se počátkem roku 1939 opět slovenští turisté odtrhli. Majetek KČST na Slovensku byl zabrán a předán nově se vytvořivšímu Klubu slovenských turistov a lyžiarov (KSTL), Podkarpatská Rus pak byla přičleněna k Maďarsku. Tím se zcela přerušily dvacetileté turistické styky a ztratily mnohamiliónové investice. Začátkem roku 1939 se s KČT sloučil Svaz dělnických turistů a později - s určitými potížemi - i Česká obec turistická.

Stavba chat v prvních letech války zcela neustala. Byla např. postavena chata na Onom Světě v Povltaví, na Luckém vrchu,  nebo na Andrlově Chlumu (též rozhledna na Blaníku), nemohla se přerušit údržba zbylých hradů, dále se vydávaly turistické mapy a průvodce. Na směrovkách musel být používán česko-německý text. Časopis turistů vycházel po celou dobu okupace nepřerušeně.

Činnost klubu byla ke konci války silně omezena, protože však organizačně nebyl zrušen, stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka. Velmi obezřetně veden se dočkal osvobození. Po roce 1945 byla jeho činnost obnovena a s chutí se pod vedením předsedy JUDr. Pavla Páska pustil do nové práce - začít značit turistické trasy i v oblastech, kde dříve značily německé turistické kluby (např. východní Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky, na Chebsku a Karlovarsku. Postupně měl převzít provoz desítek německých turistických chat, rozhleden a údržbu některých hradů a hradních zřícenin. Za dva a půl roku se to podařilo jen částečně. Předání řady objektů bylo prakticky realizováno, nebylo však státem provedeno formálně. Tyto objekty skončily po únoru 1948 jako navždy nedořešené.

V roce 1946 se musel KČT znovu bránit zatažení do jednotné tělovýchovné organizace. Po válce již nebyl obnoven KČST jako jednotný klub, ale zastřešoval KČT a KSTL, u kterých zůstal veškerý majetek. Proto KČST žádný majetek neměl. V roce 1947 byl jeho předsedou  zvolen  generál Jaroslav Janák. Po únoru 1948 se KČT ani KČST neubránily snahám o začlenění do sjednocené tělovýchovy. KČT byl v květnu 1948 začleněn do Sokola, tím zanikl v roce 1947 ustanovený KČST. Po přijetí zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport č. 187 Sb., kterým byla prováděním dobrovolné tělesné výchovy pověřená Československá obec sokolská (ČOS), byl do ní 24. září 1949 začleněn i Slovenský KSTL.

Po roce 1948 zavedla vláda používání sovětských metod, kladoucích důraz na fyzickou zdatnost, kolektivizmus a někdy až vojenskou poslušnost. S fungováním tělovýchovy v Československé obci sokolské však nebyla vláda spokojena, proto ČOS zrušila a jednotlivé kluby byly začleněny do ČSTV. Podařilo se zachovat kontinuitu ve značení turistických tras dobrovolnými značkaři, pokračovalo se v údržbě tras a ve značení nových. Nedostatek ubytovacích kapacit vedl ke vzniku turistických akcí nového typu - dálkových pochodů, letních a zimních turistických srazů nebo lyžařských přejezdů. Přenocování účastníků bylo zajišťováno v tělocvičnách, školách i podnikových rekreačních zařízeních. Nové formy turistické činnosti udržely zájem veřejnosti o turistiku. Dokonalý systém českého turistického značení byl na konferenci turistických organizací RVHP v Drážďanech v roce 1989 navržen za normu pro země tohoto bloku, k realizaci však již nedošlo. V závěru tohoto období stál v čele tehdejšího svazu turistiky zkušený předseda Dr. Jiří Linhart, který se zasloužil o to, že turisté byli připraveni na nové změny a úkoly po roce 1989.

KČT po roce 1989

Ve  velkém sále Slovanského domu se sešla 7. dubna 1990 konference Svazu turistiky. Velká většina delegátů rozhodla o tom, že se stala ustavující konferencí Klubu českých turistů. Přijala první stanovy obnoveného klubu, ve kterých se klub přihlásil k tradicím a programu původního KČT a zároveň zachoval všechno dobré, co vzniklo po zrušení v roce 1948. Valná hromada zvolila prvním předsedou obnoveného KČT Dr. Jiřího Linharta a 33členný výkonný výbor. Přijaté stanovy počítaly s třístupňovým řízením KČT - odborem KČT, okresními výbory a ústředím. Jedním z hlavních úkolů do roku 1995 byla restituce majetku původního KČT. Jednalo se o 117 stavebních objektů (chat) a 32 hradů a hradních zřícenin, které v roce 1948 patřily KČT. Výsledkem bylo nejprve získání turistických chat, které byly v  rocem 1990 majetkem ČSTV, některé svoje původní objekty koupil (nejdráž historickou Jiráskovu chatu na Dobrošově za 9 mil.). Nepodařio se však získat zpět dům původního ústředí v Praze. Postupné přebírání navrácených nebo zakoupených chat bylo náročné, proto byla 1. ledna 1992 založena společnost TRASA s.r.o. Ta se zabývala správou chat a vydáváním map edice KČT.

Některé akce po roce 1989

• Dne 23. března 1991 potvrdila valná hromada za předsedu Ing. Jana Havelku, přijala nové stanovy a potvrdila usnesení o vydávání časopisu Turista a urychlené ustavení oblastí KČT. Jako první byla vytvořena oblast Šumava. V roce 1991 měl KČT přes 52 000 členů, počet však do roku 1993 klesl na 28 150 odchodem členů, kteří neměli o činnost v nově zorganizovaném klubu zájem.
• V roce 1993 byla založena Asociace TOM (turistických odddílů mládeže), protože čerpat finanční prostředky z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mohly jen mládežnické organizace a tou KČT nebyl.
• V roce 1994 začal KČT bojovat o to, aby turistické chaty byly uznány za sportovně-turistická zařízení jako tělocvičny a hřiště a klub na ně také dostával prostředky na provoz a údržbu. Toho se podařilo docílit až v roce 1995 a započalo se s většími přestavbami (chaty Výrovka a Vosecká v Krkonoších, Jiráskova chata na Dobrošově, výstavba první nové chaty KČT v Prášilech na Šumavě). KČT se zasloužil i o zpřístupnění vojenského újezdu Dobrá Voda, kde chata v Prášilech leží. Prostor musel být prověřen detektory. Původní vojenský objekt na vrcholu Poledníku zůstal zachován a upraven na rozhlednu.
• Od roku 1995 se KČT snažil o otevření hraničních přechodů pro pěší, cyklisty a lyžařské turisty. Teprve o dva roky později se začala otevírat řada přechodů do Rakouska, Německa a Polska.
• Od roku 1996 se KČT zúčastňuje pravidelně veletrhu cestovního ruchu REGIONTOUR v Brně.
• Ve dnech 5. - 6. dubna 1997 na konferenci KČT odhlasovali delegáti vystoupení KČT z ČSTV. Tím došlo k osamostatnění KČT a návratu před rokem 1948. Dne 5. července 1997 byla v Prášilech otevřena první turistická chata vybudovaná po znovuobnovení činnosti klubu. V prosinci téhož roku byl vydán poslední 95. mapový list zelené edice map KČT 1 : 50 000. Práce na edici trvala šest let a mapy pokryly celé území České republiky.
• Rok 1999 se stal rokem rozhleden. OKČT Krásná Lípa opravil rozhlednu na Vlčí Hoře. OKČT Domažlice získal po několikaletém úsilí zpět  do vlastnictví Kurzovu věž na Čerchově. 13. července tam přišlo 2 300 turistů k prvnímu znovuotevření. K vysoké návštěvnosti rozhleden přispěl i televizní seriál "Rozhlédni se, člověče" s průvodcem Luďkem Munzarem. Tento pořad přispěl k popularizaci turistiky. Seriál zvýšil zájem o rozhledny a odstartoval výstavbu nových rozhleden, některé vznikaly v kombinaci s ocelovými konstrukcemi mobilních operátorů.
• Dne 23. září 2001 bylo ve Štrasburku zahájeno celotýdenní setkání turistů z celé Evropy EURORANDO 2001, kterého se zúčastnilo přes 10 000 turistů ze 14 evropských států. Jako trvalá památka zústala v parku Orangerie na skále umístěna deska z kralického mramoru, která sděluje, že se zde poprvé sešli turisté z celé Evropy.
• V roce 2002 byl na konferenci schválen statut "Síně slávy", do které jsou od té doby uváděni zasloužilí již nežijící členové klubu (např. Vojta Náprstek, Dr. Vilém Kurz, arch. Vratislav Pasovský, Dr. Jiří Guth-Jarkovský, JUDr. Pavel Pásek, Jan Hrabě z Harachů). Do Síně slávy jsou jmenovány i některé odbory, které se významně zapsaly do dějin české turistiky.
  Dne 14. září 2002 byla po sedmileté přestavbě znovuotevřena Jiráskova chata na Dobrošově. Dne 21. března 2002 byla znovuotevřena Petřínská rozhledna.
• V roce 2003 se na pochodu "Za Loštickým tvarůžkem" zrodila myšlenka uspořádání nové celoplošné charitativní akce "Novoroční čtyřlístek",  první ročník se uskutečnil 1. ledna 2004. Jednalo se o výzvu ke čtyřem novoročním dobrým skutkům:
  1. Překonej svoji pohodlnost - jdi na Nový rok na výlet.
  2. Učiň něco pro své okolí - pozvi alespoň jednoho bližního ze svého okolí na tento výlet.
  3. Poznej, kde žiješ - projdi maličký kousek vlasti a poznej ho vlastními smysly.
  4. Přispěj potřebným - částkou od 20 Kč výše.
  Učiníš-li tyto čtyři dobré skutky, obdržíš v cíli výletu ČTYŘLÍSTEK a bude ti dobře. Později byly tyto částky věnovány na konto Nadace Českého rozhlasu SVĚTLUŠKA, určené pro podporu nevidomých a těžce zrakově postižených.
• Koncem dubna 2004 se konala v Bechyni 1. evropská konference o značení turistických cest za účasti 24 turistických klubů ze 17 evropských států. Ve svém pohlášení zdůraznila význam značení a jeho tradice. Značení tras je totiž jednou z největších dobrovolnických činností v Evropě.
• Dne 19. března 2005 se konal První jarní eurovýšlap Znojmo - Retz. Této akce se zúčastnilo již i několik turistů našeho odboru. Na radnici jsme byli pohoštěni chlebem a vínem - viz fotogalerie.
  Ve dnech 26. - 31. července 2005 se v Plzni konala 9. světová turistická olympiáda IVV. Zúčastnilo se jí 4 026 turistů, z toho 3 000 ze zahraničí. Zastoupeno bylo 29 států z celého světa. V rámci této akce bylo uspořádáno 35 zájezdů na Šumavu, do Prahy, Karlových Varů a Mariánských Lázní. Celou akci zajišťovalo 320 organizačních pracovníků a pomocníků. Této akce se zúčastnili tří členové našeho odboru - viz fotogalerie.
• Dne 1. června 2006 bylo slavnostně otevřeno první české Muzeum turistiky v Bechyni v opravené židovské synagoze. Byly zde poprvé vystaveny ve stálé expozici některé dokumenty, památné předměty, vyznamenání, turistické odznaky a stavby KČT. Nejzajímavější je interaktivní mapa České republiky s 220 rozhlednami, které je možné spolu s jejich technickými i historickými daty zobranit na velké obrazovce. V roce 2007 bylo muzeum rozšířeno zakoupením sousedního domu.
• Ve dnech 5. - 13. srpna 2006 se v Krásné Lípě konal 10. letní turistický sraz. Tuto tradici obnovili organizátoři z OKČT Ústecký kraj a OKČT Krásná Lípa. Současně probíhal v Jiřetíně pod Jedlovou i sraz oddílů Asociace TOM. Díky dobře připraveným zájezdům a pochodům poznali účastníci celou oblast Českého Švýcarska, Šluknovského výběžku a přilehlou oblast Německa včetně Drážďan. Této akce se zúčastnil i náš odbor.
• Ve dnech 2. - 10. září 2006 se v Českých Budějovicích konalo evropské setkání turistů EURORANDO 2006 ze 16 evropských států. V závěrečném průvodu od Jihočeské univerzity do centra města pochodovalo 2 650 zahraničních a 1 080 českých turistů. Na závěrečném odpoledni se na pěti pódiích vystřídaly všechny zúčastněné soubory. O zdárný úspěch akce se zasloužilo 192 organizátorů. Celý projekt byl poprvé v historii KČT podpořen z finančních prostředků EU. Této akce se zúčastnili tři členové našeho odboru - viz fotogalerie.
• Dne 29. dubna 2007 byla slavnostně otevřena rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně. Tuto stavbu provedla obec Hlína na základě iniciativy OKČT Ivančice. Iniciátorem sbírky byl jeho bývalý předseda Mgr. Josef Flíček.

Pravidelné turistické akce:

• Za posledním puchýřem - akce v listopadu na ukončení turistické sezóny. Pořádání je po výběrovém řízení svěřeno odborům KČT pokaždé z jiné oblasti.
• Mezinárodní týden turistiky na Valašsku pořádaný od roku 1991 odborem KČT Valašsko Vsetín.
• Pochod Praha - Prčice i odjinud - tradiční a nejmasovější turistická akce - zúčastnili jsme se v roce 2005 - viz fotogalerie.
• Jede Kudrna okolo Brna - pořádaný od r. 1971.
• Přejezd Jizerských hor - tradiční akce lyžařské turistiky.

KČT v současné době vlastní a udržuje deset chat a jeden chatový tábor - Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, turistické chaty Pod Studničnou, Pláně pod Ještědem, Polesí, Prachov a Čihák, Raisovu chatu na Zvičíně, turistickou základu Kusalíno a chatový tábor v Jinolicích u Jičína. Ústředí je majoritním spoluvlastníkem turistické chaty Prášily na Šumavě a Jiráskovy chaty na Dobrošově a minoritním spoluvlastníkem turistické chaty Skalka. Nová výstavba turistických chat je prakticky nemožná

Předsedové KČT po roce 1990:
19XX – 1991    Dr. Jiří Linhart
1991 – 2006    Ing. Jan Havelka
2006 – dosud  PhDr. Jan Stráský

Literatura:

https://www.kct.cz/historie/zacatky-ceske-turistiky-a-kct

Sborník KČT vydaný ke 120. výročí založení klubu v roce 2008