Historie Klubu českých turistů ve Vyškově

Založení vyškovského odboru Klubu českých turistů je spojeno s datem 29. dubna 1925. Tehdy se v hotelu Grepl (dnes Kojál) sešlo 51 osob, aby na základě rámcových stanov položily základy samostatného odboru Klubu československých turistů. Po volbě nového výboru a přihlášení k registraci ústřednímu vedení začala vlastní činnost.

Zdánlivě pozdnímu utvoření odboru ve Vyškově (až 37 let po založení organizované turistiky v českých zemích v. r. 1888) však předcházela dlouholetá činnost neoficiální. Již kolem r. 1905 působila na Vyškovsku řada pozdějších členů ve fotoamatérském klubu Orion, jehož toulky okolní přírodou se značně přiblížily tomu, co proklamoval Klub českých turistů. Započatý trend organizované turistiky však byl přerušen světovou válkou, kdy spolková činnost ustrnula, nebo byla dokonce zakázána. Teprve se vznikem samostatného československého státu začalo docházet ke vzniku stále se rozšiřující turistické organizace, tehdy nazývané Klub československých turistů.

Po založení KČST ve Vyškově měli vyškovští turisté na co navazovat. Začali se starat o zpřístupnění nejkrásnějších míst v okrese, ať už na Drahanské vrchovině nebo ve Ždánickém lese. Členové odboru na svých vycházkách opravovali nebo nově vyznačovali turistické cesty a postupně rozšiřovali síť značených cest. Dobu začátků turistiky ve Vyškově přibližují zápisy v protokolní knize, která se dochovala dodnes. Koncem roku 1925 měl vyškovský odbor 104 činných členů a na počátku třicátých let dokonce 340, čímž se stal třetím největším odborem na Moravě. Členové odboru byli nejen z Vyškova, ale také z bližších i vzdálenějších obcí.

Ve třicátých letech 20. století se činnost turistického odboru úspěšně rozvíjela. Již v roce 1929 přistoupil odbor KČST ve Vyškově (za pomoci turistů z Pístovic) k založení koupaliště na Pístovické riviéře, která dovedla přilákat o slunných nedělích až 1 800 návštěvníků. Významnou aktivitou odboru bylo podstatné rozšíření sítě turistických cest a jejich značení. V třicátých letech vycházelo
- z Vyškova 8 značených turistických cest směrem na:
     Pustiměř a Prostějovsko,
     Pustiměř a Ferdinandsko,
     Dědice, Ferdinandsko a na Stříbrnou,
     Dědice, Lhotu do údolí Malé Hané,
     Dědice, Opatovice, údolí Malé Hané, Rychtářov, Kulířov, Rozstání, Holštejn do Ostrova,
     Ježkovice, Račice, hájenku Říčky, Nový Dvůr, Ochoz, údolí Říčky do Líšně,
     Drnovice, Ježkovice, Račice, Tři Javory, Kalečník, Hostěnice do Bílovic,
     Drnovice, Pístovice, Luleč, Nemojany, Olšany a Malou Říčku k hájence Lhotka,
- z Rousínova dvě značené cesty směrem na:
     Vítovice, Vítovické údolí, Kalečník, Malou Říčku k hájence Říčky,
     Královopolské Vážany, Habrovany, Olšany, Malou Říčku k hájence Lhotka.

Započatý pozitivní vývoj KČT ve Vyškově byl ovlivněn událostmi po okleštění Československa v r. 1938 a zejména pak druhou světovou válkou. Pod vedením tehdejšího předsedy odboru F. Fišera sice vyšla v roce 1939 brožůrka „Vyškovsko vás zve“ a tiskem vycházely po krátkou dobu i popisné stati možných turistických vycházek, ale události přece jen činnost odboru poznamenaly. Důsledkem omezení vycházkového prostoru v severní části Vyškovska, který byl zabrán pro německou vojenskou střelnici, se výrazně zmenšily možnosti turistiky do vyškovského okolí. Činnost odboru byla ovlivněna i tím, že se při turistickém odboru ustavila celá řada oddílů a odborů tělovýchovných i dalších spolků a organizací, které byly za války zakázány. Jejich činnost při Klubu českých turistů trvala až do osvobození a opětovného obnovení jejich samostatné činnosti.

Po skončení 2. světové války začala organizovaná turistika hledat nové uplatnění. Poklesla sice členská základna odchodem některých členů na jiná působiště, ale odbor KČT ve Vyškově přesto pokračoval ve své činnosti. Hlavním úkolem turistického odboru byla obnova sítě značených cest a péče o Pístovickou riviéru. Ve větším rozsahu se začaly konat turistické vycházky a výlety.

Po únoru 1948 se odbor Klubu českých turistů včlenil do nejpočetnější tělovýchovné jednoty ve Vyškově, do TJ Sokol. Turistická činnost zůstala beze změny, ale došlo k rozšíření o sportovně turistickou náplň (orientační sporty, zápočtové cesty, táboření aj.). Byl vytýčen úkol získat nové členy, mládež i dospělé. Volby nového výboru přinesly změnu ve funkci předsedy a po krátkém období změnu další – začaly vznikat turistické oddíly mládeže.

V padesátých letech se pozornost soustřeďovala zejména na práci s mládeží. Obětavými vedoucími byli M. Svoboda a po jeho odchodu z Vyškova F. Tománek, za jehož působení obsadil oddíl mládeže v závodních turistických disciplinách druhé místo v ČSSR. Dívčí oddíl vedla J. Vaculíková. Od r. 1950 došlo také k obnovení tábornické činnosti. Nejdříve v nahodilých lokalitách – např. v Netíně na Vysočině, v Jazovicích na Vranovské přehradě, Na hádku u Ochozu a na Horní Bečvě, poté již na stálém stanovišti u obce Jamolice v povodí řeky Jihlavy. Téměř všechny tábory mládeže vedl M. Fábera a po něm P. Michálek. Kromě uvedené činnosti uskutečnil odbor kompletní obnovu turistické noclehárny v budově šaten po výstavbě sportovního stadionu ve Vyškově.

V r. 1957 došlo k dalším změnám, souvisejících se začleněním Klubu českých turistů do vzniklé ČSTV. Z odboru se stal turistický oddíl, zaměřený především na pěší turistiku. Svou činnost začaly v té době rozvíjet i další oddíly, které se zaměřily i na jiné druhy turistiky (např. vodácký oddíl, oddíl vysokohorské turistiky, cyklistický aj.). Turistická činnost se stávala stále více cílevědomou a dobře organizovanou.

Sedmdesátá léta byla dalším významným obdobím v historii turistiky ve Vyškově.
- v r. 1970 byl založen TOM (Turistický oddíl mládeže), jehož vedoucím byl J. Kýn a o něco později další oddíl mládeže pod vedením J. Špidly. Po přestávce, kterou způsobilo dovršení věkové hranice a zánik obou oddílů, obnovil tradici práce s mládeží J. Dolínek,
- v r. 1975 byl založen vodácký oddíl, jehož prvním organizátorem byl J. Ott, po němž se funkce ujal B. Zedník. Základnu vodáckého oddílu tvořila plocha Pístovického rybníka, kde byla na konci šedesátých let vybudována klubovna, hřiště na volejbal, sociální zařízení aj.

Organizačně byl odbor turistiky rozdělen na jednotlivé oddíly, případně družstva dospělých a mládeže. Existovaly oddíly rekreační turistiky, výkonnostní turistiky, pěší turistiky, vodní turistiky a mototuristiky, který však později zanikl. Možnost vzniku oddílu cykloturistiky však zůstala nevyužita. Naproti tomu vznikly další oddíly mládeže pod vedením J. Šoupalové a H. Vlkové. Po řadu let působila jako pomocný orgán odboru turistiky kulturní komise, která se věnovala organizování besed a autobusových zájezdů. Mezi významné akce turistického oddílu patřilo organizování vlastního dálkového Pochodu osvobození, který se pořádá od r. 1970 vždy v dubnu. Vysoce aktivní a. široká činnost odboru turistiky ve Vyškově však měla i své problémy. Začal se projevovat citelný nedostatek cvičitelů, vedoucích vycházek i jiných funkcionářů a také nedostatek finančních prostředků.

Osmdesátá léta se vyznačovala velkou turistickou aktivitou vyškovských turistů. V r. 1988 (roce oslav 110. výročí založení KČT) rekapituloval i turistický odbor ve Vyškově svou uplynulou a stávající činnost. Oddíl turistiky TJ Vyškov měl v té době 182 členů, z toho bylo 51 mužů, 31 žen a 100 z řad dorostenců, dorostenek, žáků a žaček. Členové odboru byli v mnoha případech nositeli výkonnostních tříd: 76 členů první výkonnostní třídy, 4 členové druhé výkonnostní třídy a 76 členů třetí výkonnostní třídy. V odboru bylo 26 nositelů bronzového výkonnostního odznaku, 3 stříbrného a 1 zlatého, 69 turistů získalo bronzový, 22 stříbrný a 7 zlatý odznak Turista ČSR. Turisté se podíleli na plnění podmínek celé řady celostátně významných turistických akcí. Velký počet turistů splnil podmínky oblastních turistických odznaků.

Kromě zmíněné úspěšné činnosti bylo však poukázáno i na některé problémy a nedostatky. Slibně započatá práce s. mládeží po r. 1950, trvající řadu let a prováděná především formou prázdninového táboření, byla přerušena pro nedostatek vedoucích. Navíc veškeré zařízení a inventář byly předány jiné tělovýchovné složce, i když oddíly mládeže zůstaly zachovány. Nedostatek schopných organizátorů se projevil i při organizování besed a v podstatě i při pořádání autobusových zájezdů. Nedobrým aktem se ukázala i ztráta odborem vybudovaného turistického střediska v. Pístovicích.

V roce 1990 došlo k osamostatnění Klubu českých turistů od ČSTV. Vyškovský odbor se stal samostatným subjektem, začala se odvíjet nová etapa v jeho činnosti. Od KČT se v této době oddělil vodácký oddíl a zanikl oddíl vysokohorské turistiky. Aktivně se však pokračovalo v pěší turistice, o jejíž vysokou úroveň a organizovanost se významně zasloužil F. Novák. Členy odboru KČT v té době byli turisté z Vyškova a Rousínova.

Hodnotíme-li osmdesátá i devadesátá léta, můžeme říci, že patřila k turisticky zajímavým. Mezi každoročně pořádané akce patřilo nejen absolvování tradičních 100 jarních kilometrů, Zápočtových cest a Dálkových pochodů (jednodenních i etapových), ale i plnění odznaku Turista ČSR, odznaku Vrcholy ČSR a oblastních odznaků po celé republice. Turistický odbor organizoval také své vlastní pěší turistické vycházky, turistické akce na kolech, na lyžích a autobusové zájezdy.

Začátek roku 2000 však sebou přinesl krizi v činnosti odboru. Stávající předseda se rozhodl ukončit své členství v KČT, většina členů vzhledem k svému věku také ukončila svou turistickou činnost, odešli turisté z Rousínova a úmrtím F. Nováka neměl kdo pokračovat ve vedení pěší turistiky. Během tří let přestal odbor v podstatě existovat. Aktivitou předsedy oblasti KČT Brněnsko byl v druhé polovině r. 2002 hledán nový předseda Vyškovského odboru, aby tak mohlo dojít k obnovení činnosti odboru KČT ve Vyškově. Na výroční schůzi odboru KČT Vyškov v lednu 2003 byla předsedkyní odboru zvolena J. Pavlíková. Odbor měl v této době pouze 16 členů. Již v r. 2003 však došlo k nárůstu členské základny a k obnovení pravidelných turistických vycházek. Od r. 2006 bylo obnoveno konání autobusových zájezdů a vícedenních turistických pobytů.

V r. 2004 začal odbor znovu samostatně organizovat Pochod osvobození města Vyškova. Kromě pěších a cyklistických tras byla k Pochodu přidána dnes velmi oblíbená, dětská trasa „Kolem Kačence“ pro děti s rodiči. Od r. 2008 je s pořádáním Pochodu spojeno i zahájení turistické sezóny ve Vyškově, které organizuje město Vyškov ve spolupráci s Klubem českých turistů a jinými organizacemi. K nejvýznamnějším a organizačně nejnáročnějším akcím patřilo uspořádání Výstavy k 85. výročí založení KČT ve Vyškově.

Připomeňme si jmény a letopočty období, v nichž zastávali funkci předsedů jednotliví funkcionáři:
1925 – 1926  O. Dostál,
1926 – 1938  A. Indra,
1938 – 1950  V. Kytka a F. Fišer,
1950 – 1951  L. Navrátil,
1951 – 1969  V. Totušek,
1969 – 1980  B. Zedník,
1980 – 1986  V. Nezval,
1986 – 1988  B. Lavický,
1988 – 2002  L. Mandelík,
2003 – dosud J. Pavlíková.